Klaudie Hlavatá / Obrácený stín
22. 9. -17. 12. 2022 
Kurátor: Radek Wohlmuth

Stín je odvrácenou stranou světla. A to ve faktickém i přeneseném slovy smyslu. Technicky vzato jde o místo, kam světlo nedopadá. Tmavou plochu, která se objeví za každým osvětleným neprůhledným tělesem, jejíž definující tvar povstává z jeho průmětu. Proto je stín pokládán za obraz fyzické skutečnosti a druhou podobu všech věcí. Platon k němu přirovnával domněnky nepodložené poznáním idejí. Také člověk a jeho stín jsou spolu už od samého narození v bezprostředním spojení. Neopouští ho ani v okamžiku smrti, ke které měl pro svou prchavost, nehmotnost a temnotu vždy blízko. Ne náhodou bývají v mytologii zemřelí nejednou popisováni jako stíny. Carl Gustav Jung v rámci svého výkladu analytické psychologie mluví dokonce o stínovém já, přičemž stínem nazývá všechny odvrácené a odmítané skutečnosti, které se jedinec kvůli jejich nepříjemné někdy až zraňující povaze snaží vytěsnit. Ani jejich přítomnosti se ale nezbaví. Stín prostě zůstává stínem.
Práce Klaudie Hlavaté (1992) jsou osobní, proto není divu, že také ony v sobě nesou znaky jisté bipolárnosti. Mají své světlé i stinné, respektive temnější stránky. Podobné je to i s jejich charakterem. Vycházejí sice z reality, nejsou ovšem její dokonalou kopií, nýbrž emocemi a časovým odstupem pozměněným obrazem. To je důvod, proč na jeho základě nelze dost dobře odhadnout, jak původní předobraz vypadá, nebo z čeho přesně vychází. To ovšem ani není jejich účelem. Tím může být naopak samotný asociační proces, kterým člověk při identifikaci jejich obsahu prochází, protože to, co Klaudii Hlavatou zajímá především, jsou struktury lidské mysli a způsoby jakými se do ní ukládají informace, včetně jejich intenzity. Důležité při tom není jen to, co je výrazné a zřetelné na první pohled. Svou váhu mají samozřejmě i zastřenější motivy a bez významu není ani to, co není vidět. Právě absence, pauza v obraze – náhle vynechání barev i tvarů upozorňuje na to nevyslovené, utajené a potlačované, co lidský život ovlivňuje možná nejvíc.

Radek Wohlmuth